Nazdárek !
Dnes mám pro Vás krátký článeček na zamyšlení.
Mám dojem, že poslední dobou bere spousta lidí pohyb jako cestu k vysněné postavě, k hubnutí, jako spalovač kalorií, nebo proto, že je to teď IN a já nevím co ještě. A právě o tom bude dnešní článek :)
Sleduji to také při reakcích mého okolí. Názory lidí ve škole moc neřeším - jedna spolužačka chápe, že to, co dělám, mě baví. Ale ostatní...No, jednou se mě zeptali, jestli třeba běhám - já na to že jo - a oni: "A tebe to baví ???" "A ty chceš zhubnout ?"
Většiné mé rodiny mě má stále za dietářku a to, že cvičím, prostě znamená, že chci zhubnout. Nic jiného. Cvičení přece nikoho nemůže bavit. Jediný, kdo mě v tomto chápe, je moje mamka, která je cvičením stejně posedlá jako já :D Zřejmě jsem to tedy zdědila po ní (ale ne vždy tomu tak bylo! Ještě před anorexií jsem pohyb nesnášela.)
Neříkám, že se mi nelíbí, jak se postava cvičením tvaruje. Líbí, a moc ! Chci změny na své postavě, to ano, ale rozhodně to není na prvním místě ! V první řadě dělám to, co dělám proto, že mě to naplňuje !
Často ale čtu na instagramu nebo na blozích věty typu: "Dnes jsem hodně cvičila takže SI MŮŽU dát více jídla." apod. To někdo cvičí jen kvůli tomu, aby si MOHL dát více jídla ? Anebo kvůli tomu cvičí i dvě hodiny, protože si prostě myslí, že spálí 65479315 kalorií a pak se bude ládovat, protože MŮŽE ? Já něco takového nechápu. Cvičím ráda, ale rozhodně bych cvičení neprodlužovala kvůli tomu, abych se MOHLA více najíst. Najím se stejně tak i tak a neberu to tak, že jsem cvičila, takže si MŮŽU dát jídlo. Prostě CHCI. Nebo MUSÍM, pokud chci nějaké výsledky, že jo. Ale rozhodně u mě nepadne věta, ve které zazní MŮŽU. To bylo možná v anorexii, ale nyní už ne.
A když to nejsou věty o jídle, tak to je pak: "Já jsem taková unavená ale musím jít cvičit, jinak nezhubnu." nebo "Nebaví mě to, ale jinak nezhubnu." atd. To samé se samozřejmě týká i jídla - když bych měla uvést příklad - "Jídlo mi nechutná, ale musím tak jíst, protože jinak nezhubnu." Představa, že bych měla jíst něco, co mi nechutná, mě vážně také neláká. Takhle si pak říkám, že je asi málo lidí, co cvičí proto, že je to baví a naplňuje. Stejně tak že jí zdravě proto, že jim to chutná. Většina to zřejmě bere jako jakýsi módní trend. Že je to teď IN, takže tak musí jíst všichni.
A toto všechno mě strašně mrzí. Lidé dělají něco, co je třeba ani nebaví, jen proto, že to dělají ostatní, nebo proto, že by bez toho nedosáhli určitých výsledků.
Ono to pak vypadá, jakoby člověk ani neměl vlastně kontrolu nad sebou, nad vlastním tělem, když vlastně dělá něco, co se mu protiví.
Pamatuji si, jak mě zpočátku cvičení v anorexii bavilo, ale když už jsem měla vážně velkou podváhu, byla na pokraji sil, při cvičení jsem se párkrát i rozbrečela....neměla jsem prostě sílu, ale stejně jsem cvičila dál, protože jsem MUSELA. Neměla jsem nad sebou kontrolu, poslouchala jsem jen ten hlas v hlavě....
Jsem ráda, že toto období mám za sebou...a představa, že si tím nyní někdo prochází, je hrozná (nejen anorexií, ale taky tím, že se nechává ovlivňovat okolím)
A proto vás prosím....
Nenechte se takto ovlivňovat okolím a řiďte se sami sebou. Něco vás nebaví ? Tak to prostě nedělejte ! Samozřejmě když pomineme učení, že jo. Dělat něco, co vás nebaví, zkrázka nemá žádný smysl.
PS: Omlouvám se za neaktivitu. Poslední dny jsem od rána do večera pryč, a když už příjdu domů, nemám moc náladu na psaní článků. Vždy do dopadne tak, že si nachystám něco dobrého k jídlu a jdu se dívat na Simpsonovi :D Ale nebojte, tento týden bude ještě FDOE, v neděli Střípky a možná ještě nějaký článekpokud nebudu líná lemra :D
PS: Omlouvám se za neaktivitu. Poslední dny jsem od rána do večera pryč, a když už příjdu domů, nemám moc náladu na psaní článků. Vždy do dopadne tak, že si nachystám něco dobrého k jídlu a jdu se dívat na Simpsonovi :D Ale nebojte, tento týden bude ještě FDOE, v neděli Střípky a možná ještě nějaký článek
Když jsem začala chodit do fitka tak se naši podle mě báli. Mysleli si, že zase zhubnu. Ale tím jak jsem začala cvičit i mnohem víc jím a to je ponechává v klidu si myslím.
OdpovědětVymazatV šatně jsem nedávno slyšela pár holek, které se bavily o tom, že se jim tak nechce do fitka v pátek, ale prostě musí! Příjde mi, že cvičení je prostě moderní a všichni povinně budou cvičit ..
:) Holky, cvičte když chcete a nenuťte tělo, když nemůže. :) Regenerace je taky důležitá.
Jo, mě rodiče taky nechápali, stále mě někteří členové mé rodiny nechápou a myslí si, že cvičím jen kvůli krásné postavě atd.....Prostě nedokáží pochopit, že někoho pohyb baví....
VymazatPřesně ! Já nechápu, proč se prostě někdo nutí do něčeho, co ho vůbec nebaví....Je fakt, v poslední době je to totiž strašně IN. Hlavně ta posilovna, to je teď velké haló a proto tam musí chodit všichni, ikdyž je to třeba ani nebaví, že jo....
je to veľmi smutné, že mnohí ľudia cvičia iba kvôli tomu, že MUSIA. Áno, aj ja som to tak mala, ale teraz je to úplne iné. Naplňuje ma to, baví ma to a milujem ten pocit, keď viem, že pre seba robím niečo :)
OdpovědětVymazatCOLORFUL THOUGHTS
Přesně, mě je to taky moc líto :( Já jsem to tak taky měla...V anorexii. Jsem ráda, že je to už pryč. Se cvičením jsem na nějakou dobu v léčbě přestala, ale pak mě to začalo opravdu lákat, začalo mě to bavit, a tak :) Ten skvělý pocit je prostě k nezaplacení :)
VymazatS tím cvičením to mam já trochu složitější. Vážně mě baví, třeba brusle kolo (i rotoped) posilování....baví mě to a cítím se u toho skvěle. Potom mám skvělou náladu a jsem vpohode. Spíše neumím s klidem odpočívat, ale i to se za poslední týdny trochu zlepšilo :-)
OdpovědětVymazatZdravé jídlo proste miluji. A je mi lito, ze lide nechápou ze si bázně radši dam tvaroh a banánem, vločkami a čokoládou než kupovánou zmrzlinu. Zvyklá jsem si na svoje jídlo a to kupované mi připadne hrozne sladké. Svoje jídlo vážně miluji a výživa se v tom (více než bych měla :-() stále si nedám některá jídla která mám ráda kvůli tomu že nespadají do kategorie "clean" ale už se na tom pracuje. Vím že dokud nebudu schopna jist i nezdravé bez výčitek zdravá nejsem.
Ten pocit znám :) Ještě minulý rok to pro mě taky bylo obtížné...Udělat si alespoň jeden volný den...Vím, že minulý rok v létě jsem měla odpočinkových dnů málo, jela jsem klidně 14 dní v kuse a měla pohyb i 2x denně....Prostě hrůza :( Vůbec nikam jsem se nepohnula...Teď jsem to rapidně omezila - hlavně kardio - a jsem mnohem spokojenější. A protože mé tréninky už jsou trošku na jiné úrovni než před rokem, tak už i cítím, že ten odpočinek je potřeba :)
VymazatObčas to nezdravé neuškodí a pro takovou léčbu je to víc než potřeba. Já si taky jsem zvyklá všude nosit své jídlo, také už nejsem zvyklá na to kupované (myslím hlavně pečivo a tak). Také miluji své jídlo, důležité ale je, aby člověk jedl dostatečně :) Takže je fajn, že ti zdravá strava vyhovuje, ale musí jí být dostatek a sem tam něco nezdravého taky neuškodí :-*
Přesně, nechápu teď tu vlnu.. kór když jsem šla z lekce a pani prohlásili, že "teď jdeme na dortík, protože si ho zasloužíme"..
OdpovědětVymazatPřesně....Chápu, když někdo cvičí proto, že ho to baví...Ale proto, že se nutí ? Nebo aby se "MOHL" najíst ? To fakt nechápu...A taky to, že všichni musí chodit do fitka, protože to je teď taky IN, ale třeba je to vůbec nebaví...Já mám fitko moc ráda a vážně tam nechodím proto, že je to teď v módě ;)
VymazatJá první cvičila, protože prostě jsem musela. Chtěla jsem se sebou něco udělat. Postupem se ale musím změnilo na chci. A tak je to do teď :)
OdpovědětVymazatJo, já v anorexii cvičila taky proto, že jsem musela. Protože jsem chtěla zhubnout. A přesně jak píšeš - také se to postupem času změnilo a stále to trvá :)
Vymazatja som asi priklad prave toho cloveka, ktory cvici lebo musi, chcem schudnut a popri sporte to ide rychlejsie, samotne cvicenie ma nebavi a castokrat sa musim do cvicenia nutit niekedy aj pol dna kym zdvihnem zadok :) napriek tomu cvicim pravidelne, cez leto kludne aj hodinku kazdy den... a preco ked ma to vlastne nebavi? samotne cvicenie je pre mna utrpenie ALE milujem ten pocit ked docvicim, som totalne znicena, boli ma cele telo, lahnem si do postele a len tak odpocivam - vtedy si ten odpocinok naozaj cenim, keby som lezala cely den tak by som z toho nemala taku radost ako po niekolkych odcvicenych hodinach :) ale asi by som klamala keby som povedala ze nemam vobec rada sport, napr. taku jazdu bicyklom dole kopcom si strasne uzivam :) aj preto som schopna si par minut "odtrpiet" a ten kopec na bicykli vyslapat :)
OdpovědětVymazatco sa tyka jedla, tak u mna je to prave naopak - po cviceni som taka namotivovana, ze nezjem nic nezdrave, pretoze viem kolko sil ma stalo aby som spalila par kalorii a nepokazim si to predsa jedlom :) samozrejme nejake tie bielkoviny zjem aby som nestratila svaly, ale na ziadne sladkosti nemam chut :) na tie mam chut len vtedy, ked cely den lezim a nudim sa - aj preto sa nutim do cvicenia aby som nestracala motivaciu :)
Ou :( No, myslím, že nutit se do cvičení není moc dobrý nápad. Jasně, v hubnutí to pomáhá...Ale taky si myslím, že si člověk může vybrat ze sportů nějaký, který ho bude bavit...Běh, kolo, brusle, posilování, tenis, tanec...Je spousta možností :) Zkus něco jiného, něco, co by tě mohlo i bavit, na co by ses mohla těšit a nenutila se do toho. Jo, ten pocit po cvičení je k nezaplacení, ale je o to lepší, když se do cvičení nemusíš nutit a baví tě samo o sobě :)
VymazatTak jistě....já si taky nedávám po cvičení sladkosti. Ale dám si normální (pro někoho velký :D) nášup zdravého jídla, protože vím, že to mé tělo potřebuje a hlavně pak přichází výsledky, které se mi moc líbí :)
Kdyz jsem behala prvnim rokem,tak jsem si vzdy rikala ze uz jsem 2 dny nebyla,musim jit protoze ztratim fyzicku,prestane me to bavit uplne atd...ale vsem jsem rikala ze beham jen kdyz chci.
OdpovědětVymazatTed beham jen kdyz chci,ale o mnoho vic protze to miluju,to stejne mam s jakymkoliv jinym sportem a jsem rada ze jsem si to uvedomila :).
Tento clanek je opravdu super pro vsechny :) !