Ahojky!
Dnes Vám přináším další díl ze série o Anorexii.
Tentokrát to bude o tom, jak překonat strach z rostoucího čísla na váze. Nebo spíše, jak jsem ho překonala já :)
Tentokrát to bude o tom, jak překonat strach z rostoucího čísla na váze. Nebo spíše, jak jsem ho překonala já :)
V minulém článku vydaném hrozně dávno jsem psala o tom, co je z celé léčby jedna z nejdůležitějších věcí. Článek najdete ZDE.
Dnes se podíváme na to, jak se alespoň pokusit překonat strach z rostoucího čísla na váze při přibírání, jak jsem zmínila výše.
Ano, teď si řeknete, že plácám nesmysly. Musím se přiznat, že ani mě se to rostoucí číslo zpočátku nelíbilo. Proto jsem se taky nerada vážila.
Spousta lidí je názoru, že jakmile člověk trpící anorexií začne jíst trochu více, tak automaticky přibere, protože prostě JOJO efekt. Ne, není to tak, jako když se snažíte zhubnout a pak do sebe navalíte spoustu jídla a přiberete. Tělo člověka trpícího anorexií nemůže tak rychle přibrat, ledaže by ten člověk jedl opravdu obrovské množství jídla, což ze začátku nebude tak snadné.
Ale to jsem odbočila od tématu, tak se tedy k němu vrátím.
Na počátku léčby se tomu člověku bude zdát, že na sobě vidí každý gram, který přibral. Přitom to není pravda, bohužel člověk trpící anorexií to tak vidí. Proto nedoporučuji dívat se neustále do zrdcadla.
Opět od tématu trochu odbočím. Nikdo Vás nenutí přibrat z nezdravých jídel, sladkostí, jídel z fast foodů atd. Dle mého názoru je lepší přibrat ze zdravého, plnohodnotného jídla. Jasně, budete toho muset sníst více, než kdybyste jedli nezdravě, ale tělo dostane to, co opravdu potřebuje. Pro Vás to alespoň nebude tak těžké. A třeba si tento styl i udržíte, až se dostane na zdravou váhu. Ale nutno dodat, že sem tam je nutné dát si i nějaké to nezdravé jídlo - jinak se nevyléčíte a budete se jídla štítit.
Ale jak ten strach překonat ? Je to vůbec možné ? Píšete mi takový dotaz v každém mailu...Jak jsem zmínila, já se taky bála přidat na jídle, protože jsem měla hrůzu z toho, jak přiberu. Že budu tlustá. A proč jsem teda vůbec hubla, když musím zase přibrat na původní váhu.
Já jsem zpočátku prostě přidávala jídlo opravdu pomalu. Třeba jen jogurt na svačinu. Ale byl to pokrok a to se počítá. Když jsem neviděla na váze žádný rozdíl (nebo spíš mamka ho tam neviděla), musela jsem přidávat více. Dopracovala jsem se až k jídelníčku, který jsem zmínila ZDE. Myslela jsem si, že jím zdravě, což nebyla až tak pravda. Skoro jsem při tom nepřibírala, bílkoviny tam byly, hlavně spousta sacharidů, ale tuky skoro žádné. Jídelníček se začal měnit až v lednu 2014, kdy jsem objevila fitness blogy. Začala jsem vařit opravdu zdravá jídla, takže můj jídelníček se nepohyboval jen kolem pečiva a jogurtů. Objevila jsem ovesné kaše, arašídové máslo atd. Tehdy jsem si myslela, že se přibírání nebojím. Ale až moc jsem se řídila ostatními, tudíž jsem jedla malé porce (vzhledem k nárokům mého těla). Až koncem roku 2014 jsem opravdu dostala rozum a začala jíst tak, jak to potřebovalo mé tělo. A dopracovala jsem se k tomu, kde jsem teď a stále se sebou experimentuji.
Všem píšu, že jsem strach z váhy překonala až po tom, co jsem začala chodit do fitka. To jsem už ale měla nějakých 52kg, ne 48 (má nejnižší váha). Pro ty, co mají velkou podváhu, to samozřejmě není ideální.
Tehdy jsem se zbavila strachu z váhy (to bylo na začátku léta 2014), ale strachu z jídla jsem se zbavila až koncem roku 2014, jak jsem se zmínila. Anorexií jsem začala trpět koncem roku 2011, ta posedlost začala v lednu 2012 po příjezdu z lyžáku. Takže ano, trvalo mi bezmála 3 roky, než jsem dostala rozum.
Za tu dobu jsem svedla velký boj sama se sebou, se svou vůlí. Má osobnost se hodně změnila, stejně tak pohled na svět.
A věřím, že vy to také dokážete. Jen musíte věřit. Je to hodně těžké, přemoci sama sebe. To, co vám říká ten hlásek v hlavě. Ale musíte proti němu bojovat, ikdyž vás to bude stát výčitky. Jinak to nepůjde. Ty výčitky zmizí, ale bude to nějaký čas trvat. Ale za to, co příjde po tom, to stojí, nemyslíte ?
A proto myslete na to, co bude po tom, až vše zvládnete. Budete zdraví. Budete plní energie. Budete dělat to, co vás baví. Budete se moci vrátit ke cvičení, pokud vás bavilo. Lidé se na vás nebudou tak divně koukat. A tak.
Ono je těžké to někomu takto vysvětlit...Stejně po přečtení článku se to nikomu v hlavně neotočí, každý se s tím bohužel musí poprat sám. Ale musíte si neustále opakovat, že to zvládnete !
PS: Článek o stravě jsem psala ZDE a o tom, jak přibrat zdravě ZDE. A ZDE o tom, abyste se nebáli přidat na jídle.
Krásně napsáno, já už si na rostoucí čísla (i břicho) zvykla:D Ale každý musí pochopit, že se život netočí kolem čísel na váze a kolem % tuků či svalů v těle...ale že se zapomíná, že život by se měl točit kolem lidí,které milujeme a kolem chvil, které s nimi trávíme.. o tom by měl především žvito být a jídlo je toho všeho nedílnou a naprosto skvělou součástí, je jen na nás,zda si z něho uděláme přítele (jako já) nebo nepřítele ^^ :D
OdpovědětVymazatPodle mě je nejlepší cesta 80:20. Takhle se vyhoví jak požadavkům těla, tak jeho chutím :). Taky jsem si prošla přibíráním, sice jsem doslova anorexií netrpěla,ale měla jsem docela nízkou váhu. Bohužel jsem šla špatnou cestou a přibrala jsem víc než bylo v plánu. Takže teď se snažím o ZDRAVÝ opak :)
OdpovědětVymazat