Bílkoviny

Dnes tu pro Vás mám článek na téma bílkoviny. (To zas něco bude...)

Dnes si řekneme něco o tom, k čemu jsou bílkoviny dobré, uvedeme si nějaké jejich zdroje a důvody, proč to s nimi nepřehánět.

Bílkoviny jsou jedním z hlavních makronutrientů v naší výživě, není je proto možné nahradit. Tělesné bílkoviny jsou neustále degradovány (podléhají rozkladu) a znovu syntetizovány (vytvářeny), proto je jejich dostatečný příjem (nejen v kulturistice) nezbytný. U kosterních svalů je poločas (jak rozpadu, tak novotvorby) v řadech měsíců, u plazmatických bílkovin a střevních buněk v řádech hodin až týdnů. Adekvátní příjem tedy zajišťuje, aby tyto procesy probíhali pro nás šetrně.
Při nedostatečném příjmu hrozí zastavení růstu, narušení obranyschopnosti, pomalé hojení nebo porušení orgánů. Rozlišujeme tzv. primární nedostatečný příjem (způsoben nedostatkem bílkovin ve stravě) a sekundární, který je zapříčiněn nesprávnou funkcí jater, ledvin či jiným onemocněním. Protipólem nedostatečného příjmu je příjem nadbytečný - zde hrozí zvýšení tlaku krve, neadekvátní zatížení jater a ledvin a sní spojené zvýšené množství kyseliny močové v krvi (dna).

 

Hlavní funkce bílkovin

1. strukturální funkce- Tvorba plazmatických proteinů, které následně slouží k obnově a výstavbě buněk.
2. součást regulačních a metabolických mechanismů-Tvorba proteinů se specifickou funkcí v organismu (enzymů, hormonů, transportních proteinů…)
3. obranná funkce-Tvorba protilátek.
4. nutriční funkce-Bílkoviny obsahují 17kJ/g, jsou proto využitelné pro naše tělo jako zdroj energie. Což je však značně nevýhodné, a to z důvodu vysokého termického efektu při metabolismu bílkovin (30% energie využito na samotný metabolismus). Při oxidaci bílkovin (rozklad na energii) vznikají katabolické produkty, které musí být z těla vyloučeny ve formě urei. To vede k nepřiměřenému zatížení organismu zejména ledvin.

Dělení bílkovin

Ze strukturního hlediska se dělí na:

• Jednoduché ((albuminy, globuliny, histony, skleroproteiny…)
• Složené  (Glykoproteidy, Lipoproteidy, Nukleoproteiny…)

Dále se mohou ještě rozdělovat podle tvaru (oblé až kulovité např.: albuminy, vláknité např.: kolagen, membránové).
 Základní stavební jednotkou bílkovin jsou aminokyseliny (AMK), ty jsou spojeny mezi sebou peptidovou vazbou. V našem těle se vyskytuje 20 základních AMK. Jediné ony mohou být využity k syntéze (novotvorbě) bílkovin, za určité energetické bilance i k tvorbě sacharidů a tuků. Slouží také jako základ pro tvorbu řady důležitých látek např.: adrenalin, serotonin, kreatin, karnitin, hormony štítné žlázy… Náš organismus není  AMK schopen skladovat, existuje pouze tzv. pohotovostní zásoba ve tkáních.

Aminokyseliny můžeme rozdělit do tří skupin podle jejich potřeby pro náš organismus.

• Esenciální-Naše tělo si je nedokáže vytvořit, musíme je tak dodávat vhodnou stravou (valin, Lucin, isoleucin, methionin, threonin, fenylalanin, lysin, tryptofan)
• Semiesenciální-Dokážeme je syntetizovat, při určitých podmínkách je jejich syntéza nedostatečná (při růstu-arginin, histidin, při ledvinném selhání-tyrosin).
• Neesenciální-Zdravý dospělý jedinec je schopen syntetizovat dostatek těchto AMK (Glycin, alanin, arginin, histidin, kyselina asparagová, asparagin, kyselina glutamová, glutamin, cystein, prolin, serin, tyrosin)

Optimální příjem bílkovin

V tomto případě se názory velice liší. Někdo Vám řekne, že 1,5g na 1 kg tělesné váhy je nadměrné množství, jiný se hrozí čísla menšího než 2g/kg...
Fyziologickým minimem potřebným pro zachování života je u člověka 0,5g/kg. Optimálním množstvím je však pro neaktivního člověka 0,8 g/kg, a to za předpokladu kvalitního zdroje bílkovin a naprosto zdravého jedince.
Mimo fyzické výkony, jsou zde i období s vyššími nároky na přívod kvalitních bílkovin. Těmito stavy jsou hlavně-rekonvalescence po operacích, onemocnění, období těhotenství a laktace (1,5-2g/kg), období růstu (tzn.: dětský věk a zvětšování množství svalové hmoty) a v neposlední řadě v období zvýšeného fyzického zatížení.
Na internetu jsem našla např. toto :

• Vytrvalostní sportovci - 1,2 - 1,4g/kg 

• Siloví sportovci - 1,2-1,7g/kg

• Při přípravě na soutěž by sportovec neměl jít pod 1,8g/kg...

 NADMĚRNÝ PŘÍJEM BÍLKOVIN

Nadměrný příjem bílkovin ve stravě vede k vyčerpávání některých vitamínů a minerálních látek (vitamíny skupiny B, vápník, zinek), potřebných pro odbourávání nadbytku aminokyselin.Snížený příjem zinku snižuje svalovou regeneraci a imunitu, nedostatek vápníku zvyšuje riziko zranění. Vzniká nadměrné množství rozkladných metabolických produktů zatěžujících ledviny. Zároveň se také zatěžuje jaterní metabolismus.

ZDROJE BÍLKOVIN
Plnohodnotné bílkoviny obsahují všechny potřebné esenciální AMK, a to ve správném poměru. Živočišnými zdroji jsou maso, mléko, vejce, ryby. Z rostlinných zdrojů, často opomíjené sójové boby. Zástupci neplnohodnotných bílkovin pochází většinou z rostlinné říše tzn. ořechy, obiloviny, luštěniny, semena. Živočišné zdroje jsou zde také zastoupeny v podobě želatiny (kolagen).

Máte problém s nadměrným příjmem bílkovin ve vaší stravě, nebo jich naopak máte nedostatek ? Musím se přiznat, že zpočátku jsem měla problém s nadbytkem, teď už si dávám větší pozor (ikdyž někdy to asi zřejmě ujede :o) ) a např. v odpočinkový den se snažím přijmout jich co nejméně, aby si tělo "odpočinulo".

ZDROJ INFORMACÍ: http://www.aktin.cz/clanek/8-bilkoviny
Zdroj obrázků: google.com