Důvody, proč mám tak ráda fitko

Ahojky!

Zatímco minulý článek se týkal motivace, dnes se mrkneme na pár důvodů, proč mám tak ráda fitko :)

PS: Slibuji, že další článek už se vážně bude týkat jen sportu ! :D Asi přidám některý z mých tréninků :)

1) Poznání nových lidí - to je asi jasné. Ve fitku potkáte lidi, se kterými vás něco spojuje - cvičení. Samozřejmě ne vždy to tak je, někteří si tam jdou jen pokecat...ale pak jsou tam i takoví, které to opravdu baví. A s těmi se můžete seznámit, PO cvičení si pokecat a pak se třeba scházet i mimo posilku :) Mně se hrozně líbí, jak ve fitku zaniká takové ty rozdíly...např. věkové...nebo je taky jedno, jaké máte zaměstnání...nebo třeba jestli jste ještě student...ve fitku si jsou prostě všichni rovni, je to tak takové přátelské, a když už tam chodíte nějakou dobu, tak pomalu až rodinné :) Alespoň já to tak cítím :)

2) Vyšší sebevědomí - pamatuji své začátky ve fitku. Strach z lidí, kteří tam chodí. Když jsem tam šla poprvé, tak to bylo asi nejhorší. Samozřejmě jsem se bála, že se tam na mě budou všichni dívat. Po nějakém čase jsem si uvědomila, že jsem všem ukradená a pak taky to, že jsou vlastně všichni ukradení mě. Se sebevědomím to moc nesouvisí, ale vím, že je vyšší než předtím, když jsem do fitka nechodila :)

3) Síla - o tom, jak mi díky tomu roste síla, asi mluvit nemusím. samozřejmě to není žádná priorita, nicméně asi každého potěší, když se posouvá dál a zvedá více a více :)

4) Formování postavy -opět to není priorita, tohle je spíše takový bonus. Nicméně opět jako u předchozího bodu - ač to mnozí jako prioritu nemají, z každého pokroku mají radost. Jako třeba já, když konečně vidím v zrcadle, že nohy rostou, zadek roste, ramena se kulatí, a i na zádech se něco děje :D

5) Pocit před tréninkem - Toho se nebudu nabažit. Ať už jsem nabručená ze školy nebo rozesmátá jak sluníčko to určitě ne ze školy, tak se vždy na trénink těším. za jakéhokoliv počasí, v kteroukoli denní dobu. A nechápu, jak se někdo musí do cvičení nutit (dozvěděla jsem se, že to dělají i ti, kteří cvičí rádi, že mami ? :D). Fakt ne. Mě se to nikdy nestává.

6) Pocit po tréninku - Po tréninku to mají ale asi všichni stejné. Sice kolikrát na umření, ale přesto....pocit k nezaplacení. Ty endorfiny jsou prostě boží :D

7) Pocit den po tréninku :D Nevím jak by, ale kromě pocitu po tréninku se těším i na ten pocit den poté - hlavně když cvičím nohy. Ikdyž to zní divně...já mám tu bolest ráda :D To, jak mi dělá problém si sednout, nebo jak hrozná je představa chození dolů ze schodů.... :D

8) Vždy bude co vylepšovat - Ať chcete nebo ne, nikdy nebude nic dokonalé. Minimálně teda pro ženy. Vždy je něco, co můžete vylepšit. Lépe vytvarovat postavu. Zvětšit zadek. Mít širší ramena. Zvedat vyšší váhy. Zlepšit techniku. A tak. Prostě tam vždy něco bude a právě to vás motivuje jít dál.

9) Čím více svalů, tím více adidas :D - O tom, kolik mám ve skříni sportovního oblečení, raději ani nemluvím. Adidas to sice není, ale nejvíce se mi to do toho hodilo :D Oblečení nakupuji nejčastěji v Lidlu, pár kousků mám i z Tesca nebo z New Yorkeru :) Ale stále si myslím, že toho mám málo ! To mamka říká, že toho mám hodně !:D

10) Vybití vzteku- ano, někdy samozřejmě příjdu do fitka naštvaná, plná vzteku a pak ten vztek ze sebe vybiju cvičením. Popravdě by se mi to hodilo častěji, protoe když mám vztek, tak jsem kolikrát sama překvapená, kolik dokážu uzvednout :D

11) Vidím, jak se neustále zlepšuji - a nemyslím to, co jsem psala v 8. bodě. Myslím to, co jsem psala už v článku o motivaci. Ještě před pár lety jsem sport nesnášela a byla jsem úplně nemehlo. Nyní ? Zvedám těžké váhy (a nebo taky ne...ale o tom, kolik zvedám se s moc lidma nebavím, protože pro některé je i to málo celkem dost :D ) a fyzička se neustále zlepšuje.

12) Je to místo, kde překonávám sama sebe. Popravdě si myslím, že stačí jen tato věta, více snad ani vysvětlovat nemusím :)



Tak opět to byl takový spíše kecací článek a jak jsem zmínila v úvodu, příště vám ukážu zase jeden z mých tréninků :) Ať je tady někdy i něco o cvičení :)
Tak se mějte krásně, já se na vás těším u dalšího článku!
PS: Už potřebuji prázdniny.
PS2: Nápady na články ?! :o)